Nemoc ve výpovědní době: Na co máte právo a co musíte dodržet

Definice výpovědní lhůty a pracovní neschopnosti

Výpovědní doba není jen formalita - je to důležitá ochrana pro obě strany. Ze zákona musí trvat minimálně dva měsíce a začíná běžet od prvního dne následujícího měsíce po předání výpovědi. Co to v praxi znamená? Třeba když dostanete výpověď 15. března, výpovědní doba začne běžet 1. dubna.

Představte si situaci, kdy během výpovědní doby onemocníte nebo se vám stane úraz. V takový moment nastupuje ochranná doba, která může výpovědní lhůtu pěkně protáhnout. Nejde jen o pár dní - celá doba nemocenské se do výpovědní doby nepočítá a o ty dny se pak prodlouží.

Jenže pozor, není nemocenská jako nemocenská! Pokud jste dostali padáka kvůli tomu, že jste něco závažně pokazili nebo porušili pracovní řád, tak vám nemocenská výpovědní dobu neprodlouží. To samé platí, když dáte výpověď vy sami.

Co se týče peněz během nemocenské ve výpovědní době? První dva týdny vám platí zaměstnavatel, pak už dostáváte klasickou nemocenskou od státu. Samozřejmě se občas najdou vykukové, kteří si nemocenskou vymyslí jen proto, aby si prodloužili výpovědní dobu. To je ale dost krátkozraké - zaměstnavatel může nechat zkontrolovat, jestli opravdu dodržujete léčebný režim.

Extra složitá situace nastává, když se sejde víc důvodů pro ochranu zaměstnance najednou. Třeba když je žena během výpovědní doby nemocná a ještě k tomu těhotná. V takovém případě se použije ta ochrana, která je pro ni výhodnější.

Celý tenhle systém má jediný cíl - zajistit, aby nikdo nebyl hozen přes palubu v době, kdy je nejvíc zranitelný. Zároveň ale dává zaměstnavatelům nástroje, jak se bránit proti zneužívání těchto ochranných mechanismů.

Prodloužení výpovědní doby při nemoci

Výpovědní doba a nemocenská - co potřebujete vědět, když vám není do zpěvu

Představte si situaci: dostali jste výpověď a pak onemocníte. Co teď? Nemusíte panikařit, zákon při vás stojí. Když během výpovědní doby skončíte v pracovní neschopnosti, automaticky se vám výpovědní doba prodlouží o celou dobu nemoci.

Řekněme, že máte skončit k poslednímu březnu, ale uprostřed výpovědní doby vás skolí chřipka na 20 dní. Váš poslední den v práci se automaticky posune o těch 20 dní duben. Šéf s tím nemůže nic dělat - musí počkat, až se uzdravíte a odpracujete si to.

Pozor ale na jeden důležitý háček! Ochrana neplatí, pokud byste si nemoc přivodili schválně nebo když onemocníte náhodou hned po obdržení výpovědi. To by bylo příliš jednoduché, že?

A co když během výpovědní doby onemocníte několikrát? Nebojte, všechny dny nemoci se sčítají. Jste chráněni stejně, jako kdybyste byli nemocní v kuse. Máte nárok na nemocenskou, první dva týdny vám platí zaměstnavatel, pak nastupuje stát.

Během prodloužené výpovědní doby jste pořád plnohodnotným zaměstnancem. Můžete čerpat dovolenou, máte nárok na pracovní pomůcky, prostě všechno jako dřív. Šéf vás nesmí odstřihnout nebo znevýhodňovat jen proto, že jste ve výpovědní době.

Pro jistotu si schovávejte všechny papíry od doktora. Nikdy nevíte, kdy se budou hodit - třeba když by zaměstnavatel zpochybňoval délku vaší neschopenky. V právu je prostě důkaz nad zlato.

Náhrada mzdy během pracovní neschopnosti

Nemocenská ve výpovědní době? Pojďme si to vysvětlit jednoduše a prakticky.

Prvních 14 dní nemoci vám platí zaměstnavatel - dostanete 60 % z vaší obvyklé mzdy. Představte si třeba, že běžně berete 30 tisíc měsíčně. V době nemoci vám tedy přistane na účtu zhruba 18 tisíc.

Když jste nemocní delší dobu, výpovědní lhůta se automaticky prodlužuje. Je to vlastně logické - nemůžete přece řešit přechod do nové práce, když ležíte s chřipkou nebo máte zlomenou nohu.

Nebojte se, že by vás zaměstnavatel mohl nějak potrestat nižší náhradou mzdy jen proto, že jste ve výpovědní době. Na to nemá právo - musí vám zaplatit stejně, jako kterémukoli jinému nemocnému zaměstnanci.

Zajímavé je, jak se vlastně počítá výše náhrady. Základní částka se upravuje podle tří hranic - z první se bere 90 %, z druhé 60 % a z třetí 30 %. Zní to složitě? Nebojte, tyhle výpočty za vás udělá mzdová účetní.

Pozor ale na jeden důležitý moment - musíte dodržovat léčebný režim. Žádné výlety do nákupního centra během neschopenky! Když vás při kontrole načapají, kde nemáte být, můžete přijít o peníze.

Po dvou týdnech nemoci přecházíte na klasickou nemocenskou od státu. Nezapomeňte včas vyřídit všechny papíry na sociálce, ať pak zbytečně nečekáte na peníze. Celý proces by měl proběhnout hladce a bez zbytečných průtahů, když dodržíte všechny termíny.

Ochranná doba a zákaz výpovědi

Když vám není dobře a jste na neschopence, váš šéf vás nemůže jen tak vyhodit. Je to vlastně zákonem chráněné období, během kterého máte jistotu, že o práci nepřijdete. Samozřejmě to neplatí, pokud jste si nemoc způsobili schválně nebo třeba při opilosti - to už by byla jiná písnička.

Představte si situaci: Dostali jste výpověď a najednou onemocníte. Co teď? Výpovědní doba se automaticky prodlouží o celou dobu vaší nemoci. Třeba když měl být váš poslední den v práci za měsíc, ale vy dva týdny proležíte s chřipkou, o ty dva týdny se vám práce prodlouží.

Jenže pozor, někdy vás může zaměstnavatel propustit, i když jste nemocní. Zákon pamatuje na výjimečné situace - třeba když firma končí nebo se stěhuje. Taky když něco opravdu závažně provedete, ochranná doba vás nezachrání.

Co se týče peněz? První dva týdny nemoci vám platí zaměstnavatel náhradu mzdy, pak už dostáváte klasickou nemocenskou od státu. A to platí, i když se vám výpovědní doba protáhla.

Pro šéfy je důležité tohle všechno dobře hlídat. Nesmí na vás během nemoci tlačit, abyste odešli sami nebo podepsali dohodu. To by se jim mohlo pěkně vymstít.

Když si nejste jistí, jestli je všechno podle pravidel, radši se poraďte s právníkem. Máte dva měsíce na to, abyste se případně obrátili na soud, pokud si myslíte, že výpověď nebyla férová. Lepší je všechno si pořádně pohlídat, než později litovat.

Povinnosti zaměstnance při nemoci

Když onemocníte během výpovědní lhůty, není to zrovna příjemná situace. Nejdůležitější je dát vědět šéfovi o vaší neschopence, a to do tří dnů. Nejlepší je poslat mail nebo SMS a nechat si potvrdit, že zprávu dostal.

Každý to známe - ležíte doma s horečkou a musíte dodržovat pokyny od doktora. Nemůžete si jen tak odjet na chatu nebo změnit adresu, kde se léčíte. Vždycky to řešte nejdřív s doktorem a pak dejte vědět do práce. Šéf má totiž právo zkontrolovat, jestli opravdu ležíte tam, kde máte.

Pozor na jeden důležitý detail - když jste na neschopence kvůli úrazu z práce nebo nemoci z povolání, výpovědní doba se o tu dobu prodlouží. U běžné chřipky nebo angíny ale všechno běží normálně dál.

Papírování je sice otrava, ale bez něj to nejde. Potřebujete neschopenku od doktora a případně další zprávy z vyšetření. Všechny tyhle dokumenty doneste nebo pošlete do práce co nejdřív. Když se léčba protáhne, průběžně informujte, jak na tom jste.

Co když jste nemocní i po skončení výpovědní doby? To je docela zapeklitá situace. Pokud nejde o pracovní úraz, pracovní poměr stejně skončí, i když ještě nejste zdraví. Proto je fajn všechno dobře zdokumentovat kvůli nemocenské.

Dávejte si na tohle všechno pozor. Když pravidla porušíte, můžete přijít o nemocenskou, a v nejhorším případě vás můžou vyhodit na hodinu. To by byla zbytečná komplikace v už tak nepříjemné situaci, nemyslíte?

Práva zaměstnavatele během nemoci zaměstnance

Když onemocníte během výpovědní doby, není to příjemná situace pro nikoho. Jako zaměstnavatel máte právo zkontrolovat, jestli zaměstnanec skutečně dodržuje léčebný režim - zvlášť během prvních 14 dnů, kdy mu vyplácíte náhradu mzdy.

Představte si situaci: Váš zaměstnanec je na neschopence, ale soused ho viděl nakupovat mimo dobu povolených vycházek. Co teď? Můžete mu klidně snížit nebo úplně stopnout náhradu mzdy. Samozřejmě musíte být rozumní - zapomenutý rohlík v lednici není stejný prohřešek jako celodenní výlet do aquaparku.

Důležité je vědět, že nemoc výpovědní dobu automaticky prodlužuje. Jednoduše řečeno - doba neschopenky se nepočítá do výpovědní lhůty. Výjimkou je, když si někdo způsobí neschopnost schválně nebo třeba po pořádné opičce z večírku.

Jasně, můžete chtít vidět neschopenku a ptát se, jak dlouho léčení potrvá. Ale pozor - na diagnózu se ptát nemůžete, to je tabu. Je to stejné, jako když nechcete, aby všichni věděli o vašich zdravotních problémech.

Rozhodně není možné tlačit na zaměstnance, aby ukončil neschopenku dřív. I když to pro firmu není ideální, zdraví má přednost. Můžete si najmout dočasnou výpomoc nebo přeorganizovat práci, ale musíte počkat, až bude zaměstnanec skutečně fit.

S pojišťovnou a sociálkou můžete samozřejmě komunikovat - třeba když potřebujete vědět, jestli neschopenka stále trvá. Jen nezapomeňte, že i tady platí pravidla o ochraně soukromí.

Výpovědní lhůta se v případě pracovní neschopnosti zaměstnance prodlužuje o dobu této neschopnosti, aby byla zachována ochrana pracovníka v době nemoci a zároveň zajištěna spravedlivá délka výpovědní doby

Radmila Procházková

Ukončení pracovního poměru při dlouhodobé nemoci

Nemoc v práci dokáže pořádně zamíchat kartami. Když onemocníte během výpovědní doby, všechno se vlastně pozastaví - výpovědní lhůta se prodlouží o celou dobu vaší neschopenky. Ale pozor, není to tak jednoduché, jak to na první pohled vypadá.

Představte si třeba situaci, kdy jste v práci něco opravdu pokazili nebo porušili pracovní řád. V takovém případě vám ochranná doba nepomůže a výpovědní doba poběží dál, i když jste nemocní. Stejně to platí, pokud jste si nemoc přivodili schválně nebo třeba po pořádné opičce.

Dlouhodobá nemoc může být sama o sobě důvodem k výpovědi. Když vám doktor napíše, že už nemůžete svoji práci dělat, šéf vám může dát padáka. Ale nebojte, v tomhle případě máte nárok na pořádné odstupné - minimálně dvanáct průměrných platů.

První dva týdny nemoci vám platí zaměstnavatel, pak už dostáváte prachy od sociálky. I když máte výpověď a jste nemocní, musíte dodržovat všechna pravidla - být doma, když máte, a pustit dovnitř kontrolu, když přijde.

Šéfové to nemají rádi, když si někdo vezme neschopenku hned po tom, co dostane výpověď. Jasně, někdy je to náhoda, ale často je to účelovka. Proto můžou poslat kontrolu a když vás nachytají třeba na nákupech, když máte ležet, můžou vás vyhodit na hodinu.

Než vám dají padáka kvůli zdravotním problémům, musí vám nejdřív zkusit najít jinou práci ve firmě. Třeba upravit pracovní dobu nebo vám dát lehčí práci. Teprve když to nejde, přichází na řadu výpověď.

Kdyby došlo na soud, šéf musí dokázat, že všechno udělal podle pravidel. Soudy si na tyhle případy dávají extra pozor a kontrolují každý detail, jestli nebyly porušeny vaše práva.

Výjimky z ochranné doby

Život někdy přináší složité situace v práci - třeba když je člověk nemocný, ale přesto může dostat výpověď. Pojďme si to vysvětlit jednoduše a prakticky.

Představte si, že firma musí zavřít pobočku nebo se stěhuje jinam. I když jste zrovna na neschopence, může vám dát výpověď. Je to logické - když není práce, nemůže vás tam přece držet.

Další věc je, když někdo pořádně zavaří. Třeba když vás přistihnou, jak kradete firemní majetek nebo přijdete do práce pod vlivem alkoholu. To jsou tak závažné přešlapy, že ani nemocenská vás neochrání před vyhazovem.

Pozor ale na rodiče na mateřské nebo rodičovské - ti mají speciální ochranu. Pro všechny ostatní platí, že když něco opravdu pokazí (třeba skončí ve vězení na víc než rok), můžou dostat padáka i během nemoci.

A co když si někdo z nemocenské udělá dovolenou? Pokud vás nachytají, jak během neschopenky makáte načerno nebo se opalujete u bazénu místo léčení, může být po práci rychleji, než řeknete švindl.

Pro starší kolegy je tu ještě jedna zajímavá věc - když je vám 65 let a máte nárok na důchod, může vám zaměstnavatel dát výpověď i během nemoci. Je to proto, aby mohli dát šanci i mladším.

Samozřejmě, šéf nemůže rozdávat výpovědi jak na běžícím pásu. Musí mít pádné důvody a důkazy. Když to přežene nebo nedodrží pravidla, může se pěkně spálit a ještě zaplatit tučnou náhradu.

Nároky na nemocenské dávky

Onemocněli jste během výpovědní lhůty? Není třeba panikařit. Máte úplně stejná práva na nemocenské jako každý jiný zaměstnanec. Pojďme si to vysvětlit jednoduše a prakticky.

Aspekt nemoci ve výpovědní lhůtě	Důsledek
Prodloužení výpovědní doby	O dobu trvání dočasné pracovní neschopnosti
Ochranná doba	Zaměstnavatel nesmí dát výpověď
Náhrada mzdy	První 2 týdny od zaměstnavatele
Nemocenské dávky	Od 15. dne pracovní neschopnosti
Povinnost zaměstnance	Doložit pracovní neschopnost lékařským potvrzením

Představte si, že jste dostali chřipku a musíte zůstat doma. První dva týdny se o vás stará váš zaměstnavatel - tedy kromě prvních tří dnů, kdy nedostanete nic (však to znáte, ta slavná karenční doba). Od 15. dne pak přebírá štafetu stát a dostáváte 60 % z vašeho průměrného výdělku.

Co je super důležité vědět? Nemoc vám výpovědní dobu většinou neprodlouží. Ta běží dál, jako kdybyste byli zdraví jako rybičky. Jedinou výjimkou je, když se firma stěhuje nebo končí - to pak dostáváte speciální ochranu a výpovědní doba se prodlužuje o dobu vaší nemoci.

Nezapomeňte ale na papírování - neschopenku musíte doručit šéfovi do tří dnů. Jinak by mohly být zbytečné problémy, a to teď opravdu nepotřebujete, že?

A co když je ta nemoc fakt dlouhá a přesáhne výpovědní dobu? Nemusíte se bát - nemocenské můžete pobírat až 380 dní, i když už u firmy dávno nebudete. V některých případech dokonce až 730 dní.

Samozřejmě musíte dodržovat, co vám doktor předepsal. V prvních dvou týdnech vás může přijít zkontrolovat zaměstnavatel, pak už jen sociálka. A ještě jedna důležitá věc - nemocenské dostanete jen když jste pojištění, což jako zaměstnanec automaticky jste.

Zní to složitě? Není to tak horké. Prostě léčte svou nemoc v klidu, dodržujte pravidla a o zbytek se postará systém. Vždyť zdraví je přednější než práce, no ne?

Doručování dokumentů během pracovní neschopnosti

Když jste nemocní a zároveň ve výpovědní době, je doručování dokumentů pěkný oříšek. Základem je osobní předání přímo na pracovišti, ale ruku na srdce - když ležíte doma s chřipkou, těžko se tam budete trmat.

Jasně, i když jste marod, musíte být k zastižení a vybírat si poštu. Přestěhovali jste se během nemoci? Šup s tou informací k zaměstnavateli. Jinak se může stát, že vám uteče něco důležitého, a to by byla škoda.

Zaměstnavatel to může vyřešit doporučeným dopisem s dodejkou. A pozor - i když si dopis nevyzvednete nebo ho odmítnete převzít, po deseti pracovních dnech se považuje za doručený. Prostě jako byste ho dostali, i když ve skutečnosti ne.

Co když skončíte v nemocnici? To je jiná písnička. Pokud to není super naléhavé, většina rozumných zaměstnavatelů počká, až se vrátíte domů. Když to nejde jinak, můžou vám dokumenty poslat i do nemocnice.

Občas se stává, že zaměstnanec není tam, kde by podle neschopenky měl být. V takových případech by si měl zaměstnavatel všechno pečlivě zapisovat - kdy se pokoušel doručit, kdo u toho byl. Nikdy nevíte, kdy se to bude hodit.

A ještě jedna důležitá věc - elektronicky vám můžou posílat dokumenty, jen když s tím souhlasíte a máte elektronický podpis. Ale upřímně, když jste nemocní, asi nebudete zrovna skákat radostí kolem počítače.

Celkově vzato - když to není nutné jako sůl, většina papírování může počkat, až se uzdravíte. Hlavně ať je všechno podle pravidel, protože jeden špatně doručený dokument může nadělat spoustu problémů.