Klíšťová encefalitida představuje závažné virové onemocnění, které napadá centrální nervovou soustavu člověka. Toto onemocnění je přenášeno především infikovanými klíšťaty, která jsou v České republice poměrně běžná, zejména v oblastech listnatých a smíšených lesů. Virus klíšťové encefalitidy patří do skupiny flavivirů a může způsobit závažné zdravotní komplikace, které v některých případech zanechávají trvalé následky.
Nemoc se typicky projevuje ve dvou fázích. První fáze připomíná běžné chřipkové onemocnění - objevuje se zvýšená teplota, únava, bolesti hlavy a svalů. Tato fáze obvykle trvá několik dní a poté zdánlivě odezní. Po krátké době bez příznaků však může nastoupit druhá, závažnější fáze nemoci. V této fázi virus napadá nervovou soustavu a způsobuje zánět mozkových blan a mozku. Projevuje se velmi silnými bolestmi hlavy, vysokými horečkami, ztuhlostí šíje, světloplachostí, závratěmi a v těžších případech může dojít i k poruchám vědomí.
Virus se do těla člověka dostává především při přisátí infikovaného klíštěte, ale může být přenesen i nepasterizovaným mlékem nakažených zvířat, zejména koz a ovcí. K přenosu viru z klíštěte dochází již v prvních minutách po přisátí, proto je důležitá pravidelná kontrola těla při pobytu v rizikových oblastech. Používání repelentů a vhodného oblečení může riziko přisátí klíštěte významně snížit, ale nemůže ho zcela eliminovat.
V České republice se každoročně vyskytují stovky případů klíšťové encefalitidy, přičemž naše země patří k oblastem s nejvyšším výskytem tohoto onemocnění v Evropě. Rizikové oblasti se nacházejí především v jižních a středních Čechách, na Vysočině a v okolí velkých měst, kde lidé často tráví volný čas v přírodě. Nemoc se však může vyskytnout prakticky kdekoli na území republiky, kde se vyskytují klíšťata.
Klíšťová encefalitida se na člověka přenáší především prostřednictvím infikovaného klíštěte, které je hlavním přenašečem této závažné virové infekce. K přenosu viru dochází již v prvních minutách přisátí klíštěte, když se jeho infikované sliny dostanou do krevního oběhu hostitele. Virus klíšťové encefalitidy se může do lidského organismu dostat i jinými způsoby, například konzumací nepasterizovaného mléka nebo mléčných výrobků od nakažených zvířat, nejčastěji koz a ovcí.
Proces přenosu nemoci začíná v okamžiku, kdy se infikované klíště přisaje na lidskou kůži. Klíště obvykle vyhledává místa s tenkou a prokrvenou kůží, jako jsou podkolenní jamky, třísla, podpaží nebo oblast za ušima. Během sání krve klíště vypouští do rány sliny obsahující různé látky, včetně viru klíšťové encefalitidy. Tyto sliny obsahují také anestetické látky, které způsobují, že přisátí klíštěte člověk často ani nezaznamená.
Riziko přenosu nemoci se zvyšuje s délkou přisátí klíštěte, ale je důležité si uvědomit, že k přenosu viru může dojít i během velmi krátké doby. Proto je zásadní pravidelná kontrola těla po pobytu v rizikových oblastech a včasné odstranění přisátého klíštěte. Virus se může přenést i při neopatrné manipulaci s klíštětem, kdy dojde k jeho rozdrcení a kontaktu s kůží nebo sliznicemi.
V případě alimentárního přenosu, tedy přenosu prostřednictvím potravin, je hlavním rizikovým faktorem konzumace syrového mléka nebo výrobků z něj. Virus přežívá i v kysaných mléčných výrobcích a může být aktivní několik dní i při skladování v chladničce. Pasterizace nebo převaření mléka virus spolehlivě ničí, proto je konzumace tepelně upravených mléčných produktů bezpečná.
Přenos z člověka na člověka není možný, stejně jako není možný přenos z nakaženého zvířete přímým kontaktem. K šíření viru v přírodě dochází mezi klíšťaty a jejich hostiteli, především drobnými hlodavci, ale i většími savci jako jsou srnci nebo divoká prasata. Tito živočichové slouží jako rezervoár viru v přírodě, ale sami obvykle nevykazují příznaky onemocnění.
Významným faktorem ovlivňujícím riziko přenosu je také sezónní aktivita klíšťat, která je nejvyšší od jara do podzimu, s vrcholy aktivity v květnu až červnu a září až říjnu. Klíšťata jsou aktivní při teplotách nad 7 °C a vyžadují určitou vlhkost prostředí. Proto je riziko nákazy nejvyšší v listnatých a smíšených lesích, na jejich okrajích, v křovinách a vysoké trávě, zejména v oblastech s prokázaným výskytem infikovaných klíšťat.
Klíšťata jsou v České republice velmi rozšířeným problémem a jejich výskyt se v posledních letech dramaticky zvyšuje. Nejvíce se vyskytují v oblastech s nadmořskou výškou mezi 200 až 700 metrů, především v listnatých a smíšených lesích, na jejich okrajích a v údolích řek. Zatímco dříve byla klíšťata aktivní především od dubna do října, nyní je můžeme zaznamenat prakticky celoročně, pokud teplota přesáhne 5 stupňů Celsia.
| Parametr |
Klíšťová encefalitida |
| Původce |
Virus klíšťové encefalitidy |
| Přenos |
Klíště obecné |
| Inkubační doba |
7-14 dní |
| Hlavní příznaky |
Horečka, bolest hlavy, únava, ztuhlost šíje |
| Rizikové oblasti |
Lesy, louky, parky |
| Sezónní výskyt |
Březen až listopad |
| Prevence |
Očkování, repelenty |
| Léčba |
Symptomatická |
V České republice je situace obzvláště závažná, protože patříme k zemím s nejvyšším výskytem klíšťové encefalitidy v Evropě. Mezi nejvíce rizikové oblasti patří jižní Čechy, především okolí Českých Budějovic, České Krumlova a Prachatice. Významná ohniska se nacházejí také ve středních Čechách, zejména v povodí Vltavy a Sázavy, a na jižní Moravě v okolí Brna a Břeclavi.
Změny klimatu v posledních desetiletích výrazně ovlivnily rozšíření klíšťat. Teplé zimy umožňují přežití většího počtu klíšťat a jejich postupné šíření do vyšších nadmořských výšek. Zatímco dříve byla klíšťata vzácná nad 700 metrů nad mořem, dnes je běžně nacházíme i ve výškách kolem 1000 metrů. Tento trend je alarmující zejména proto, že s rostoucí nadmořskou výškou se rozšiřuje území, kde mohou klíšťata přenášet nebezpečné nemoci.
Monitoring výskytu infikovaných klíšťat ukazuje, že až 5 % klíšťat v České republice může být nakaženo virem klíšťové encefalitidy. V některých lokalitách může být toto číslo dokonce vyšší. Kromě encefalitidy přenášejí klíšťata také další nebezpečné nemoci, především lymskou boreliózu, jejíž výskyt je v našich podmínkách ještě častější než klíšťová encefalitida.
Zajímavým faktem je, že hustota výskytu klíšťat není v průběhu roku konstantní. Nejvyšší aktivitu vykazují klíšťata ve dvou hlavních vlnách - první vrchol nastává v květnu až červnu, druhý pak v září až říjnu. Toto období souvisí s optimálními podmínkami pro jejich aktivitu, kdy je dostatečná vlhkost a příznivá teplota. V těchto obdobích je proto třeba dbát zvýšené opatrnosti při pohybu v rizikových oblastech.
Státní zdravotní ústav pravidelně monitoruje výskyt klíšťat a jejich promořenost různými patogeny. Na základě těchto dat se vytváří mapy rizikových oblastí, které jsou průběžně aktualizovány. Tyto informace jsou klíčové pro prevenci a ochranu obyvatelstva před nákazou. V posledních letech se také významně rozšířila síť očkovacích center, kde se mohou lidé nechat preventivně očkovat proti klíšťové encefalitidě, což je v současnosti nejúčinnější způsob ochrany před touto závažnou nemocí.
Typické příznaky onemocnění
Klíšťová encefalitida se typicky projevuje ve dvou fázích, které mají odlišný průběh a charakteristické symptomy. V první fázi, která nastupuje přibližně 7-14 dní po přisátí infikovaného klíštěte, se objevují příznaky podobné chřipkovému onemocnění. Pacienti pociťují únavu, bolesti hlavy, svalů a kloubů, často se objevuje zvýšená teplota nebo horečka. Tato fáze obvykle trvá 4-7 dní a poté příznaky ustoupí. Mnoho nakažených osob může považovat tuto fázi za běžné nachlazení a nevěnovat jí zvláštní pozornost.
Po zdánlivém zlepšení následuje bezpříznakové období, které trvá přibližně jeden týden. Poté nastupuje druhá, závažnější fáze onemocnění, která se projevuje neurologickými příznaky. Charakteristickým příznakem je velmi silná bolest hlavy, která nereaguje na běžná analgetika. Pacient může trpět světloplachostí, má ztuhlou šíji a objevuje se výrazná únava. Častým příznakem je také nevolnost a zvracení. V této fázi se mohou vyskytnout poruchy vědomí, dezorientace a zmatenost.
U některých pacientů se objevují závažnější neurologické komplikace jako třes končetin, poruchy rovnováhy a koordinace pohybů. Může dojít k ochrnutí různých svalových skupin, nejčastěji v oblasti obličeje, krku a horních končetin. V těžkých případech se mohou vyskytnout epileptické záchvaty nebo poruchy dýchání. Závažnost příznaků závisí na mnoha faktorech, včetně věku pacienta, jeho imunitního stavu a množství viru, které proniklo do organismu.
U starších osob a pacientů s oslabenou imunitou bývá průběh onemocnění zpravidla závažnější. Zvláště riziková je klíšťová encefalitida pro osoby nad 60 let, u kterých může způsobit trvalé následky. Mezi dlouhodobé následky patří chronické bolesti hlavy, poruchy koncentrace a paměti, deprese, chronická únava a v některých případech i trvalé ochrnutí končetin.
Je důležité zmínit, že ne všichni nakažení projdou oběma fázemi onemocnění. U některých pacientů může první fáze zcela chybět nebo může být tak mírná, že ji přehlédnou. Jiní pacienti naopak neprojdou druhou fází a onemocnění u nich skončí po první fázi. Přibližně třetina nakažených osob má asymptomatický průběh a o prodělané infekci se dozví až při náhodném sérologickém vyšetření.
Závažnost příznaků a délka jejich trvání jsou individuální. Zatímco někteří pacienti se zotaví během několika týdnů bez následků, u jiných může rekonvalescence trvat několik měsíců. Přibližně u 30% pacientů přetrvávají neurologické obtíže i po roce od prodělání onemocnění. Proto je klíčové včasné rozpoznání příznaků a zahájení odpovídající léčby pod dohledem lékaře.
Dvě fáze průběhu nemoci
Klíšťová encefalitida má charakteristický dvoufázový průběh, který je typický pro většinu nakažených pacientů. První fáze nemoci nastupuje zpravidla 7-14 dní po přisátí infikovaného klíštěte. Tato počáteční fáze se projevuje příznaky podobnými chřipce, jako jsou zvýšená teplota nebo horečka, únava, bolesti hlavy, svalů a kloubů. Někteří pacienti pociťují také nevolnost, nechutenství a mohou zvracet. Tato fáze obvykle trvá 2-7 dní a poté příznaky ustoupí. Mnoho pacientů si v této fázi ani neuvědomí, že se jedná o klíšťovou encefalitidu, a považují své obtíže za běžné virové onemocnění.
Po odeznění první fáze následuje období zdánlivého zlepšení, které trvá přibližně jeden týden. Druhá fáze nemoci nastupuje náhle a je závažnější, protože virus již pronikl do centrální nervové soustavy. Projevuje se velmi vysokými horečkami, silnými bolestmi hlavy, ztuhlostí šíje, světloplachostí a může být doprovázena závratěmi, poruchami rovnováhy a dezorientací. V těžších případech se mohou objevit poruchy vědomí, křeče nebo obrny různých svalových skupin, nejčastěji v oblasti ramen a paží.
Závažnost druhé fáze se může u jednotlivých pacientů výrazně lišit. Zatímco někteří pacienti prodělají pouze lehkou formu s mírnějšími příznaky, u jiných může dojít k rozvoji závažného zánětu mozkových blan a mozku. Kritické období druhé fáze trvá obvykle 7-14 dní, ale celková rekonvalescence může trvat několik týdnů až měsíců. U některých pacientů se mohou objevit dlouhodobé následky v podobě chronických bolestí hlavy, poruch koncentrace, depresí nebo přetrvávajících neurologických obtíží.
Zvláště riziková je druhá fáze nemoci pro starší osoby nad 60 let a malé děti, u kterých může mít onemocnění těžší průběh. Důležité je včasné rozpoznání příznaků a okamžité vyhledání lékařské pomoci, zejména pokud se objeví neurologické příznaky. Lékaři mohou pomocí specifických vyšetření, jako je lumbální punkce a sérologické testy, potvrdit diagnózu klíšťové encefalitidy.
Je třeba zdůraznit, že ne u všech nakažených osob se rozvine druhá fáze nemoci. Přibližně u třetiny pacientů onemocnění končí již po první fázi a k rozvoji neurologických příznaků vůbec nedojde. Přesto je nutné každé podezření na klíšťovou encefalitidu brát vážně a nepodceňovat ani mírnější příznaky, protože průběh onemocnění lze předem těžko předvídat. Nejúčinnější ochranou proti klíšťové encefalitidě zůstává očkování, které může zabránit rozvoji onemocnění nebo výrazně zmírnit jeho průběh.
Možnosti léčby klíšťové encefalitidy
Léčba klíšťové encefalitidy je především podpůrná, jelikož proti virům způsobujícím toto onemocnění neexistuje specifický lék. Základním pilířem terapie je klid na lůžku a symptomatická léčba, která se zaměřuje na zmírnění jednotlivých příznaků nemoci. Pacienti jsou zpravidla hospitalizováni na specializovaných infekčních odděleních, kde jsou pod neustálým dohledem zdravotnického personálu.
V akutní fázi onemocnění se podávají léky na snížení horečky a tlumení bolesti, nejčastěji paracetamol nebo ibuprofen. Při silných bolestech hlavy mohou lékaři předepsat účinnější analgetika. V případě výrazných neurologických příznaků se aplikují kortikosteroidy, které pomáhají zmírnit zánětlivou reakci v mozku a míše. Důležitou součástí léčby je také dostatečná hydratace organismu, ať už perorální cestou nebo pomocí infuzí.
U pacientů s těžším průběhem nemoci může být nutné podávání antiemetik proti nevolnosti a zvracení. V některých případech se využívají také léky na zklidnění, zejména pokud se u nemocného objeví úzkostné stavy nebo poruchy spánku. Při závažných komplikacích, jako je otok mozku, se nasazují osmoticky aktivní látky, které pomáhají snížit nitrolební tlak.
Délka hospitalizace se obvykle pohybuje mezi dvěma až čtyřmi týdny, závisí však na závažnosti průběhu onemocnění a rychlosti ústupu příznaků. Po propuštění z nemocnice je nezbytná několikatýdenní až několikaměsíční rekonvalescence. Během této doby by měl pacient dodržovat klidový režim a vyvarovat se fyzické i psychické zátěže. Postupný návrat k běžným aktivitám by měl být konzultován s ošetřujícím lékařem.
Důležitou součástí léčby je také rehabilitace, která pomáhá při přetrvávajících neurologických potížích. Může zahrnovat fyzioterapii, ergoterapii nebo logopedii, podle konkrétních obtíží pacienta. U některých nemocných mohou neurologické následky přetrvávat dlouhodobě, někdy i trvale, proto je důležitá pravidelná kontrola u neurologa.
Prevence je v případě klíšťové encefalitidy zásadní, protože kauzální léčba není k dispozici. Nejúčinnější preventivní opatření představuje očkování, které je dostupné pro děti od jednoho roku věku i dospělé. Základní očkovací schéma sestává ze tří dávek, přičemž ochrana nastupuje již po druhé dávce. Pro udržení dlouhodobé ochrany je nutné očkování v pravidelných intervalech opakovat.
V rámci následné péče je důležité pravidelné sledování pacienta, zejména v prvních měsících po prodělání nemoci. Kontroly zahrnují neurologické vyšetření, případně další specializovaná vyšetření podle přetrvávajících obtíží. Někteří pacienti mohou potřebovat také psychologickou podporu, zejména pokud se u nich rozvinuly úzkostné stavy nebo deprese v souvislosti s prodělanou nemocí.
Prevence a očkování proti encefalitidě
Prevence proti klíšťové encefalitidě je zásadním krokem k ochraně našeho zdraví, přičemž nejúčinnější formou ochrany je očkování. Vakcína proti klíšťové encefalitidě je v České republice běžně dostupná a její účinnost je velmi vysoká. Očkovací schéma se standardně skládá ze tří dávek, přičemž první dvě dávky se podávají v intervalu jednoho až tří měsíců a třetí dávka následuje po 5-12 měsících. Pro zajištění dlouhodobé ochrany je nutné přeočkování každých 3-5 let, v závislosti na věku očkované osoby.
Optimální doba pro zahájení očkování je v zimních měsících, aby byla vytvořena dostatečná imunita před začátkem sezóny klíšťat. Existuje však i zrychlené očkovací schéma, které lze využít v akutních případech nebo před plánovaným pobytem v rizikové oblasti. Očkování je vhodné pro všechny věkové skupiny od jednoho roku věku, přičemž zvláště důležité je pro osoby, které se často pohybují v přírodě, pracují v lesnictví nebo zemědělství.
Kromě očkování je důležité dodržovat i další preventivní opatření. Při pobytu v přírodě je vhodné nosit světlé oblečení s dlouhými rukávy a nohavicemi, používat repelenty a vyhýbat se vysoké trávě a křovinám. Po návratu z přírody je nezbytné důkladně prohlédnout celé tělo, včetně záhybů kůže a vlasaté části hlavy. Klíště by mělo být odstraněno co nejdříve po jeho objevení, ideálně pomocí speciální pinzety nebo karty na klíšťata.
Účinnost očkování proti klíšťové encefalitidě dosahuje až 98 %, což z něj činí velmi spolehlivou formu ochrany. Vakcína je obecně dobře snášena a vedlejší účinky jsou většinou mírné a přechodné, nejčastěji se jedná o bolest v místě vpichu nebo mírně zvýšenou teplotu. Očkování hradí většina zdravotních pojišťoven, alespoň částečně, a to zejména u rizikových skupin obyvatel.
Je důležité si uvědomit, že klíšťová encefalitida může mít velmi závažný průběh a může zanechat trvalé následky. Česká republika patří mezi země s nejvyšším výskytem této nemoci v Evropě, proto by prevence neměla být podceňována. Zatímco proti lymeské borelióze, která je další častou nemocí přenášenou klíšťaty, očkování neexistuje, proti klíšťové encefalitidě se můžeme účinně chránit.
V posledních letech se v důsledku klimatických změn prodlužuje období aktivity klíšťat a rozšiřují se oblasti jejich výskytu i do vyšších nadmořských výšek. Proto je důležité věnovat prevenci pozornost nejen během tradičního období výskytu klíšťat, ale prakticky po celý rok. Investice do očkování a prevence je vždy menší zátěží než případná léčba onemocnění a jeho následků.
Klíšťová encefalitida je zákeřný nepřítel, který se skrývá v přírodě a čeká na svou příležitost. Chraňte se, neboť zdraví máme jen jedno.
Magdaléna Hořejší
Následky neléčené nemoci
Neléčená klíšťová encefalitida může mít závažné a dlouhodobé následky, které mohou výrazně ovlivnit kvalitu života pacienta. V nejzávažnějších případech může dojít k trvalému poškození centrálního nervového systému, které se projevuje různými neurologickými obtížemi. Pacienti často trpí přetrvávajícími bolestmi hlavy, které mohou být chronické a obtížně léčitelné. Tyto bolesti mohou být doprovázeny závratěmi a poruchami rovnováhy, což významně omezuje běžné denní aktivity.
Velmi častým následkem je také chronický únavový syndrom, kdy pacient pociťuje dlouhodobou vyčerpanost a nedostatek energie, která nereaguje na běžný odpočinek. Tento stav může přetrvávat měsíce až roky po prodělání akutní fáze onemocnění. Pacienti často popisují výrazné zhoršení koncentrace a paměti, což může vést k problémům v pracovním i osobním životě.
V některých případech se mohou rozvinout závažné neurologické komplikace, jako jsou obrny končetin nebo poruchy řeči. Tyto následky mohou být trvalé a vyžadují dlouhodobou rehabilitační péči. Pacienti mohou mít problémy s jemnou motorikou, což se projevuje například obtížemi při psaní nebo manipulaci s drobnými předměty. Někteří pacienti také zaznamenávají změny v emočním prožívání, včetně depresivních stavů a úzkostí.
U části pacientů se může rozvinout postencefalitický syndrom, který zahrnuje kombinaci různých příznaků. Mezi typické projevy patří poruchy spánku, změny nálad, snížená odolnost vůči stresu a celkové zhoršení kvality života. Pacienti často popisují problémy s adaptací na běžné životní situace a sníženou schopnost zvládat pracovní zátěž.
V závažných případech může neléčená klíšťová encefalitida způsobit trvalé poškození mozkové tkáně, které může vést k epileptickým záchvatům nebo jiným neurologickým komplikacím. Tyto stavy vyžadují dlouhodobou medikaci a pravidelné sledování neurologem. Zvláště ohroženi jsou starší pacienti a osoby s oslabeným imunitním systémem, u kterých může nemoc probíhat závažněji a s větším rizikem trvalých následků.
Důležité je zmínit, že následky neléčené klíšťové encefalitidy mohou významně ovlivnit pracovní schopnost pacienta. Mnoho pacientů je nuceno změnit zaměstnání nebo snížit pracovní úvazek kvůli přetrvávajícím obtížím. V některých případech může dojít až k invaliditě, která významně omezuje pracovní a společenské uplatnění pacienta.
Prevence a včasná léčba jsou proto naprosto klíčové pro minimalizaci rizika vzniku dlouhodobých následků. Očkování proti klíšťové encefalitidě představuje nejefektivnější způsob ochrany, který může zabránit rozvoji těchto závažných komplikací. V případě podezření na nákazu je nezbytné okamžitě vyhledat lékařskou pomoc a zahájit odpovídající léčbu.
Rizikové oblasti a sezónní aktivita klíšťat
Klíšťata přenášející virus klíšťové encefalitidy se vyskytují především v určitých geografických oblastech České republiky, přičemž jejich aktivita je výrazně ovlivněna sezónními faktory. Nejvyšší riziko nákazy je tradičně v oblastech jižních a středních Čech, zejména v okolí Českých Budějovic, Českého Krumlova a Příbrami. Významná ohniska se nacházejí také na Berounsku, v oblasti Posázaví a v některých částech Vysočiny. V posledních letech se však díky klimatickým změnám rozšiřuje výskyt infikovaných klíšťat i do vyšších nadmořských výšek a do oblastí, kde se dříve nevyskytovala.
Sezónní aktivita klíšťat je nejvýraznější od časného jara do pozdního podzimu. První klíšťata se začínají probouzet již při teplotách kolem 7 stupňů Celsia, což může být v některých letech už v březnu. Hlavní období aktivity nastává v květnu a červnu, kdy teploty a vlhkost vytvářejí ideální podmínky pro jejich život. Druhá vlna zvýšené aktivity přichází typicky v září a říjnu. V létě, během velmi horkých a suchých dnů, aktivita klíšťat obvykle klesá, protože tato doba pro ně není příznivá vzhledem k riziku vyschnutí.
Klíšťata preferují specifické biotopy, především listnaté a smíšené lesy s bohatým podrostem, okraje lesů, vysokou trávu a křoviny. Velmi často se vyskytují v údolích řek a potoků, kde je vyšší vlhkost vzduchu. Rizikovými místy jsou také městské parky, zahrady a příměstské rekreační oblasti, kde dochází k častému kontaktu člověka s těmito parazity. V posledních letech se zvyšuje počet nakažených klíšťat i v městských oblastech, což souvisí s urbanizací krajiny a přizpůsobením klíšťat novému prostředí.
Monitoring výskytu infikovaných klíšťat ukazuje, že v některých lokalitách může být nakaženo virem klíšťové encefalitidy až 5 % všech klíšťat. Riziko nákazy se zvyšuje především v letech, kdy dochází k přemnožení hlodavců, kteří slouží jako rezervoár viru. Významnou roli hraje také počasí - mírné zimy a vlhká jara vytvářejí ideální podmínky pro přežití a množení klíšťat.
Pro prevenci nákazy je důležité znát nejen rizikové oblasti, ale i chování klíšťat v průběhu roku. Zatímco v ranních hodinách jsou klíšťata méně aktivní, jejich aktivita se zvyšuje během dne, kdy teplota stoupá. Nejvyšší aktivitu vykazují v podvečerních hodinách, kdy je optimální teplota a vlhkost. V rizikových oblastech je proto vhodné plánovat outdoorové aktivity s ohledem na denní dobu a volit vhodné oblečení a repelenty. Pravidelné sledování aktuální aktivity klíšťat pomocí specializovaných aplikací a předpovědí může významně snížit riziko nakažení klíšťovou encefalitidou.
Správné odstranění přisátého klíštěte
Při odstraňování přisátého klíštěte je naprosto zásadní postupovat s maximální opatrností a dodržovat správný postup, aby se minimalizovalo riziko přenosu nebezpečných onemocnění, včetně klíšťové encefalitidy. Nejdůležitějším pravidlem je klíště nevytahovat holýma rukama - vždy používejte ochranné rukavice nebo alespoň kapesník, protože infekční onemocnění se může přenést i kontaktem s klíštětem.
Před samotným odstraněním je nutné místo s přisátým klíštětem důkladně vydezinfikovat. Můžete použít běžně dostupné dezinfekční přípravky, jako je Betadine, Septonex nebo klasický alkohol. Nikdy klíště nenatírejte olejem, krémem ani máslem, jak se dříve tradovalo. Takové postupy jsou nebezpečné, protože stresované klíště může vyvrhnout obsah střev do rány, čímž se výrazně zvyšuje riziko přenosu infekce.
K odstranění klíštěte použijte speciální pinzetu s jemnými hroty nebo kartu na klíšťata. Běžná pinzeta není ideální, protože může klíště rozmáčknout. Klíště uchopte co nejblíže kůži a vytáhněte jej plynulým tahem kolmo vzhůru. Nekývejte s ním ze strany na stranu ani jím neotáčejte. Důležité je vytáhnout celé klíště včetně hlavičky, která často zůstává v kůži. Pokud hlavička zůstane, většinou se sama vyloučí jako tříska, ale místo je potřeba nadále sledovat.
Po odstranění klíštěte ranku znovu důkladně vydezinfikujte a několik týdnů sledujte. Zvláštní pozornost věnujte vzniku zarudnutého místa, které by se zvětšovalo nebo mělo tvar kruhu - to může být příznakem lymeské boreliózy. Stejně tak si všímejte případných příznaků klíšťové encefalitidy, jako jsou horečka, bolesti hlavy, únava nebo ztuhlost šíje.
Odstraněné klíště nikdy nemačkejte mezi prsty. Nejbezpečnější je spláchnutí do toalety nebo zabalení do papíru a vyhození do koše. Místo přisátí si poznamenejte do kalendáře včetně data - tyto informace mohou být důležité pro lékaře v případě pozdějších zdravotních komplikací.
V případě, že si na odstranění klíštěte netroufáte nebo se vám nedaří odstranit jej celé, navštivte lékaře. Stejně tak vyhledejte lékařskou pomoc, pokud se v následujících dnech a týdnech objeví jakékoliv příznaky onemocnění. Prevence a včasná reakce na případné příznaky jsou klíčové pro úspěšnou léčbu jak klíšťové encefalitidy, tak dalších onemocnění přenášených klíšťaty.
